Dříve jsem měla ten samí pocit jako Vy. věděla jsem o svých chybách a snažila se je napravovat pořád pátrala v minulosti, a lidem, kteří mi udělali velmi zlé věci, jsem odpustit nedokázala, i když jsem si své chyby přiznat už dávno dokázala. Říkala jsem si, proč by si měli zasloužit moje uznání, moje pochopení a moje odpuštění, když já jsme jim nic neudělala, ..... Trvalo to velmi, velmi dlouho. A já byla pořád nešťastná. Zapomenout, ani odpustit, lidem v mém životě přirozenou cestou nešlo. Nestačí si jen vlastní chyby přiznat, ale zapomenout, a zapomenout i na chyby ostatních, nejen těch svých. Byla jsem s toho velmi nešťastná. Já se chtěla změnit a snažila jsem se jak nejvíc to šlo, měnila jsem sebe ze dne za dnem, ale to upřímné odpuštění lidem co mi v životě ublížili nešlo. Nešlo protože jsem si vnitřně říkala, že to je jen gesto pocit nějaké morální duchovní cesty. Vnitřně jsem jim neodpustila, protože jsem si říkala, že si to nezaslouží. Mojí lásku, mojí něhu, ochotu a odpuštění. Možná opravdu si jí nezaslouží, ale já si zasloužím klid, lásku a něhu. Takže zbytečně nebádejte nad tím, jestli si to někdo zaslouží, to vaše odpuštění a lásku. Věci z milosti nejde napravit, a ani pochopit. Stalo se. Nebádejte nad tím proč a jak a co kdyby. To bylo Vaše staré já. Každý se znovu může narodit za svůj život. Lidi se mění, změňte svou budoucnost a přítomnost. Tím dosáhnete pocitu štěstí, lásky a všeho co chcete přivést do svého nového života.
Jednoduše, prostě odpusťte bez výčitek, poznání příjde potom, ten zázrak úlevy. Nevěřila jsem tomu, ale ano. Ať už čin je jakýkoliv. My nemáme právo se sami trestat, protože je to bezúčelné. Ani Bůh, Universum, vesmírná síla a život samotný nás netrestá. Jen se nám to v menší či větší míře vrací zpět. To není trest, to je koloběh života, následovně "karma", zákonitost akce reakce.
Žádné komentáře:
Okomentovat